Nedvězí se nachází asi 5 km jihozápadně od centra Olomouce v údolí na horním toku potůčku Romza. Tato městská část si i nadále zachovává poklidný venkovský ráz, bez rušivých příměstských satelitních sídlišť. Sousedí z dalšími městskými částmi - Slavonínem a Nemilany, a také s obcí Bystročice.

Obec Nedvězí je poprvé v písemných pramenech připomínána v roce 1234 a až do roku 1848 byla privátním statkem olomoucké kapituly. V roce 1850 se stala samostatnou obcí olomouckého okresu a tato samostatnost ji vydržela plných 125 let.  V roce 1975 byla obec přičleněna k Olomouci a stala se jednou z městských částí.

Co se u nás děje?

Kalendář akcí

Více o Nedvězí...

• pozice GPS 49.5576035824, 17.209745461 

Drobné nedvězské památky

Drobné památky najdete v různých částech. Na návsi, na místě původně dřevěné kaple sv. Floriána, která byla přestavěna na zděnou a v roce 1794 k ní byla přistavěna věž se zvonicí. Sv. Florián, patron hasičů je i v nice na
nedalekém stavení a obec jeho pomoc v minulosti často potřebovala.

V roce 1784 byla přestavěna starobylá kaplička sv. Floriána na kapli. Před Kaplí Nejsvětější Trojice stojí kříž z r. 1850 s reliéfem P. Marie Bolestné na podstavci a mučícími nástroji pod ukřižovaným Kristem. Na návsi na statku ve směru na Slavonín je nad vchodem kulatý reliéf s Pannou Marií a Ježíškem s letopočtem 1934.

U silnice do Slavonína, na konci obce po pravé straně v malém parčíku je pravděpodobně nejstarší olomoucký smírčí kříž, na které bývalo jméno zavražděného nešťastníka "Jakub Wais". Vlevo od smírčího kříže stojí kamenný kříž z roku 1869. Na kříži chybí ukřižovaný Kristus. Za oběma kříži je pomník obětem I. světové války se jmény 12 obětí.

Za obcí ve směru na Slavonín obec zřídila v letech 1907 - 1910 nový hřbitov. Uprostřed hřbitova je kříž z roku 1850 s reliéfem P. Marie Bolestné na podstavci, který stával původně u cesty, kde jej nechal postavit sedlák Cyril Schenk. Přes cestu před hřbitovem stojí kamenný kříž z 19.století také s reliéfem P. Marie Bolestné na podstavci

Z historie Nedvězí

Ves Nedvězí (Nedweze), dříve Medvězí, německy Nedweis,patřila již ve 12. století katedrálnímu kostelu sv.Václava od kterého ji koupil moravský markrabí v letech 1224-1227 Vladislav a daroval olomoucké kapitule, která zde zřídila zvláštní prebendu. Z roku 1234 je dochovaná zpráva, ve které markrabí moravský Přemysl, tento dar olomoucké kapitule potvrzuje. Nedvězský prebendát držel také dvůr v Nemilanech. Většina obyvatel obce byla katolického vyznání a příslušela pod Farní úřad ve Slavoníně.

Základem hospodářského života obce bylo výnosné zemědělství, využívající velmi úrodnou půdu a blízkost města Olomouce. Místní rolníci se zaměřovali hlavně na pěstování zeleniny, zejména zelí a svými výpěstky zásobovali nedalekou Olomouc. V obecním rybníku chovali především kapry. Nedvězí proslulo rovněž chovem koní.

Pro pěstování dobytka byly nedvězské pastviny bažinaté a proto nevhodné a tak jim na jejich žádost v roce 1394 dovolil hradišťský opat Wickerius, aby na klášterních pastvinách v sousedních Bystročicích, za určitý roční úrok mohli pást dobytek, což jim později způsobilo s Bystročicemi problémy.

Ke konci 14.stol., za válek mezi markrabětem Joštem a Prokopem, Nedvězí utrpělo od Prokopových přívrženců mnoho škod. V r. 1512 prodala kapitula hospodářský dvůr v Nedvězí obci, která je rozdělila mezi usedlé poddané. Z roku 1641 se zachovala česká kupní smlouva, kterou obec prodala olomoucké kapitule roční činži s právem zpětné koupě.

Nedvězí po roce 1648

Do třicetileté války (1618 - 1648) žili ve vesnici převážně rolníci české národnosti, za třicetileté války Nedvězí utrpělo mnoho škod a všech 16 tehdejších usedlostí zůstalo pustých. Po roce 1657 olomoucká kapitula obec znovu osídlila, tentokráte německými osadníky a obec získala německý charakter.

Zajímavost: Roku 1787 zrušila olomoucká kapitula v Nedvězí povinnost roboty a nahradila ji peněžními odvody.   

Bystročice vs. Nedvězí

V letech 1671-1672 vyvrcholil dlouhý spor mezi vsí Nedvězí a Bystročicemi, při kterém docházelo i k násilnostem, o hranice na pastvinách při potoku Romza. Spor musela řešit až olomoucká kapitula a klášter Hradisko přímo na místě, kde za neuctivou odpověď sedlák Zdražila z Bystročic, dostal několik ran karabáčem od zástupce kapituly, kanovníka Hüttenndorfera. Nakonec došlo ke stanovení hranic a ke smíru.

Nedvězí v dobách napoleonských válek
Před bitvou u Slavkova v roce 1805 za napoleonských válek u Nedvězí tábořili ruští vojáci cara Alexandra I., kteří zde způsobili mnoho škod. Další škody způsobil požár v roce 1807, který zničil 12 domů. Pět větších požárů bylo i v druhé polovině 19.století a na choleru v roce 1866 zemřelo 14 osob.

Průmyslová revoluce a rozvoj podnikání

Roku 1876 byla postavena nová školní budova. V roce 1837 bylo v Nedvězí 41 domů s 239 obyvateli, triviální škola, hospoda a třípatrová sýpka na obilí pro celé kapitulní panství v okolí Olomouce, jako kontribuční záloha.
Sýpku v roce 1884 upravil olomoucký podnikatel J. Knotek na sladovnu, která od roku 1900 jako sladovna Bondy a Freund vyráběla také sladovou kávu a sladové výtažky a byla zrušena v roce 1948.

Ve dvacátých a třicátých letech minulého století se v nedalekém lomu lámal kámen.

Školství v Nedvězí

Od roku 1805 byla v Nedvězí jednotřídní německá obecná škola. V roce 1919 založilo ministerstvo školství menšinovou českou jednotřídní obecnou školu a v roce 1928 českou školu mateřskou.

Politické dění a místní obyvatelé

Po roce 1850 stál v čele obce obecní výbor, který měl před 1.světovou válkou 9 členů. Po vzniku samostatného československého státu byl nucen předat správu obce jmenované správní komisi v čele s vládním komisařem, která řídila obec v letech 1919 - 1923. Teprve v květnu 1923 ji nahradilo zvolené dvanáctičlenné obecní zastupitelstvo.

Od 2.poloviny 19.století žila v obci početně slabá česká menšina. V roce 1900 bylo v obci 56 domů a 340 obyvatel, ještě převážně německých, ale již v roce 1930 při sčítání lidu, bylo v obci 84 domů s 466, převážně českými obyvateli (256 Čechů, 205 Němců, 5 ostatní). Nedvězí se tak stalo českou obcí se silnou německou menšinou.

Politický život české a německé části obce byl oddělen a roztříštěn do mnoha stran. Česká menšina stavěla ve dvacátých letech jednotnou kandidátku, mezi německými voliči měly nejsilnější vliv německá sociální demokracie a německá agrární strana (Bund der Landwirte).

V roce 1931 získali Češi převahu v obecním zastupitelstvu a byl zvolen první český starosta Nedvězí.

2. světová válka

Do německých rukou se správa obce vrátila v letech 1939 - 1945. Nedvězí bylo osvobozeno 8.5. 1945 a od 11.5. 1945 převzal řízení obce místní národní výbor.

Poválečný vývoj

Při poválečném odsunu v roce 1946 muselo obec opustit 104 německých občanů, které částečně nahradili čeští osídlenci.