Z historie Nedvězí
Ves Nedvězí (Nedweze), dříve Medvězí, německy Nedweis,patřila již ve 12. století katedrálnímu kostelu sv.Václava od kterého ji koupil moravský markrabí v letech 1224-1227 Vladislav a daroval olomoucké kapitule, která zde zřídila zvláštní prebendu. Z roku 1234 je dochovaná zpráva, ve které markrabí moravský Přemysl, tento dar olomoucké kapitule potvrzuje. Nedvězský prebendát držel také dvůr v Nemilanech. Většina obyvatel obce byla katolického vyznání a příslušela pod Farní úřad ve Slavoníně.
Základem hospodářského života obce bylo výnosné zemědělství, využívající velmi úrodnou půdu a blízkost města Olomouce. Místní rolníci se zaměřovali hlavně na pěstování zeleniny, zejména zelí a svými výpěstky zásobovali nedalekou Olomouc. V obecním rybníku chovali především kapry. Nedvězí proslulo rovněž chovem koní.
Pro pěstování dobytka byly nedvězské pastviny bažinaté a proto nevhodné a tak jim na jejich žádost v roce 1394 dovolil hradišťský opat Wickerius, aby na klášterních pastvinách v sousedních Bystročicích, za určitý roční úrok mohli pást dobytek, což jim později způsobilo s Bystročicemi problémy.
Ke konci 14.stol., za válek mezi markrabětem Joštem a Prokopem, Nedvězí utrpělo od Prokopových přívrženců mnoho škod. V r. 1512 prodala kapitula hospodářský dvůr v Nedvězí obci, která je rozdělila mezi usedlé poddané. Z roku 1641 se zachovala česká kupní smlouva, kterou obec prodala olomoucké kapitule roční činži s právem zpětné koupě.