

Nedvězské hrkání 2019
V době velikonočního Svatého týdne každoročně ožívá tradice hrkání. Říká se, že zvony odletěli do Říma a proto se v čase, kdy mají vyzvánět, vydává průvod chlapců školou povinných s trakači, hrkači a klapačkami, aby zvony zastoupili. V pátek večer se chodí s klapačkami koledovat a vykoledované peníze se rozdělí mezi všechny, kteří se tento rok podíleli na hrkání. Celé třídenní hrkání má pod dohledem a na starosti nejstarší žák.
Květná neděle 14.4.2019
Významné svátky spojené s Velikonoci
MASOPUST
Jelikož máme nově ve znaku a na vlajce Nedvězí medvěda, moc bychom se přimlouvali za obnovení tradice vodění medvěda a průvod masopustních masek, a to poslední sobotu před popeleční středou.
POPELEČNÍ STŘEDA
Jak ji zjistím. Od velikonočního pondělí (pomlázka) se odečte 40 dní a máš datum Popeleční středy. Je to začátek 40 denního postního období. O Popeleční středě se světí popel z ratolestí, které byly posvěceny minulý rok na Květnou neděli. Tímto popelem činí kněz věřícím na čele kříž se slovy: "Pomni člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš".
1. neděle postní (Invocabit) - ČERNÁ NEDĚLE
Týden před Pražnou, ženy oblékaly černé šátky, matky pekly v noci preclíky, aby to děti nevěděli a pak je věšely navléknuté na vrbovém proutku do zahrady - děti věřili, že jim je nadělila liška
2. neděle postní (Reminscere) - PRAŽNÁ NEDĚLE
Týden před Kýchavnou, pražila se obilná zrna, z nichž se připravovalo jídlo pražmo a polévka praženka.
3. neděle postní (Oculi) - KÝCHAVNÁ NEDĚLE
Týden před Družebnou, lidé si přáli navzájem, aby nekýchali, neboť věřili, že kýcháním začíná mor - zdravili se navzájem "Pozdrav tě Pánbůh" a Pomáhej Pánbůh".
4. neděle postní (Laetare) - DRUŽEBNÁ NEDĚLE
Týden před Smrtnou, družba spolu se ženichem chodívala tuto neděli do domu, kam chtěli o pomlázce přijít na námluvy.
5. neděle postní (Judice) - SMRNÁ NEDĚLE
Týden před Květnou, ze vsi se vynášela slaměná Smrtka, Mařena, Mořena, Moréna - loutka ze slámy, která se házela za vsí do potoka.
6. neděle postní (Palmare) - KVĚTNÁ NEDĚLE
Poslední neděle před Velikonocemi. Slavila se památka vjezdu Krista do Jeruzaléma, světí se kočičky - jívové proutky.
KVĚTNÁ NEDĚLE
Na Květnou neděli se nosí "líto" (zelená ratolest zdobená barevnými fábory, květy, bílými a barevnými skořápkami.
Lítečko nosí v Nedvězí děvčata a s přáním po domech zpívají: například "Květná neděle, kdes tak dlouho byla ...."
Do košíčku dostávají drobné sladkosti.
Na Květnou neděli se vymetají světnice - aby všechna havěť zahynula a z domu zmizela.
VELIKONOČNÍ (Pašijový) TÝDEN
MODRÉ PONDĚLÍ - dle látky, která se ten den vyvěšuje v kostele
ŠEDIVÉ ÚTERÝ - hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny
ŠKAREDÁ STŘEDA - lidé se neměli mračit, jinak by se škaredili každou středu v roce. Je to den, kdy Jidáš zradil Krista.
ZELENÝ ČTVRTEK - čtvrtek před Velkým pátkem. Název je odvozen od zeleného mešního roucha, které se v tento den používá. Tento den by se měla jít zelená strava (špenát, kopřivy, zelí), aby byl člověk celý rok zdravý.
VELKÝ PÁTEK - v noci ze čtvrtka na pátek byl Ježíš vyslýchán, v pátek pak odsouzen ke smrti a ukřižován
BÍLÁ SOBOTA - den, kdy bylo Ježíšovo tělo sejmuto z kříže a uloženo do skalního hrobu. Chlapci naposledy hrkají.
NEDĚLE ZMRTVÝCHVSTÁNÍ (HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ) - Den vzkříšení Ježíše Krista. Jedí se velikonoční pokrmy - beránek, mazanec, chléb, vejce a víno, které měly připravit po dlouhém půstu tělo k tučnější stravě. Kdokoliv přišel do stavení, musel dostat kus posvěceného pokrmu.
ČERVENÉ PONDĚLÍ - pomlázka, mrskut, velikonoční hodování. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami z vrbového proutí zdobené stuhami. Chodit po pomlázce znamená "omladit". Nejlépe je počíhat si na děvčata brzy ráno a zastihnout je ještě v posteli. Za vymrskání dostávají od děvčat obarvená vařená vajíčka a ti starší jsou pohoštěni něčím ostřejším, nejlépe slivovicí.