Nedvězské koledování a hrkání 2023

V sobotu 1. dubna 2023 se v Nedvězí konala skvělá velikonoční akce.  Odpoledne v sále místního kulturního domu bylo plné velikonočního vyrábění. Kdo chtěl, mohl si uplést svou vlastní pomlázku, vyrobit přání nebo ozdobu, ozdobit si kraslici. Na minijarmarku si pak návštěvníci mohli koupit různé drobnosti spojené nejen z velikonočním obdobím, vše ručně dělané. Na fotografie z akce se můžete podívat zde.

Nedvězské hrkání

V době velikonočního Svatého týdne každoročně ožívá tradice hrkání. Říká se, že zvony odletěly do Říma a proto se v čase, kdy mají vyzvánět, vydává průvod chlapců školou povinných s trakači, hrkači a klapačkami, aby zvuk zvonů zastoupili. V pátek večer se pak chodí s klapačkami koledovat a vykoledované peníze se rozdělí mezi všechny, kteří se tento rok podíleli na hrkání. Celé třídenní hrkání má pod dohledem a na starosti nejstarší žák.

Významné svátky spojené s Velikonoci

MASOPUST

Jelikož máme nově ve znaku a na vlajce Nedvězí medvěda, moc bychom se přimlouvali za obnovení tradice vodění medvěda a průvod masopustních masek, a to poslední sobotu před popeleční středou.

POPELEČNÍ STŘEDA

Jak ji zjistím. Od velikonočního pondělí (pomlázka) se odečte 40 dní a máš datum Popeleční středy. Je to začátek 40 denního postního období. O Popeleční středě se světí popel z ratolestí, které byly posvěceny minulý rok na Květnou neděli. Tímto popelem činí kněz věřícím na čele kříž se slovy: "Pomni člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš".

1. neděle postní (Invocabit) - ČERNÁ NEDĚLE

Týden před Pražnou, ženy oblékaly černé šátky, matky pekly v noci preclíky, aby to děti nevěděli a pak je věšely navléknuté na vrbovém proutku do zahrady - děti věřili, že jim je nadělila liška

2. neděle postní (Reminscere) - PRAŽNÁ NEDĚLE

Týden před Kýchavnou, pražila se obilná zrna, z nichž se připravovalo jídlo pražmo a polévka praženka.

3. neděle postní (Oculi) - KÝCHAVNÁ NEDĚLE

Týden před Družebnou, lidé si přáli navzájem, aby nekýchali, neboť věřili, že kýcháním začíná mor - zdravili se navzájem "Pozdrav tě Pánbůh" a Pomáhej Pánbůh".

4. neděle postní (Laetare) - DRUŽEBNÁ NEDĚLE

Týden před Smrtnou, družba spolu se ženichem chodívala tuto neděli do domu, kam chtěli o pomlázce přijít na námluvy.

5. neděle postní (Judice) - SMRNÁ NEDĚLE

Týden před Květnou, ze vsi se vynášela slaměná Smrtka, Mařena, Mořena, Moréna - loutka ze slámy, která se házela za vsí do potoka.

6. neděle postní (Palmare) - KVĚTNÁ NEDĚLE

Poslední neděle před Velikonocemi. Slavila se památka vjezdu Krista do Jeruzaléma, světí se kočičky - jívové proutky.

KVĚTNÁ NEDĚLE

Na Květnou neděli se v Nedvězí nosí "líto" (zelená ratolest zdobená barevnými fábory, květy, bílými a barevnými skořápkami.

Lítečko nosí děvčata a s přáním po domech, zpívají "Květná neděle, kdes tak dlouho byla ...." nebo koledují básničkou v hanáčtině.

Nesem, nesem májíček,

ot´al ho, ot´al ho Janíček

pěkně zelené, květe zdobené náš stromeček.

Máj, máj nosíme, 

novy lito vozime.

Jaké je to mazanec

bez koření, bez vajec?

Panimámo z lóke,

déte okřin móke,

pár vajíček od slepeček,

žečko masla od kraviček

orépnite zhloboka,

be vás nebolela hlavinka do roka!

Panimámo z pole,

déte miso sole,

pět vajíček nebo šest,

šak se hodi všecko snězdt!

Do košíčku dostávají drobné sladkosti nebo drobnou peněžní odměnu.

Na Květnou neděli se vymetají světnice - aby všechna havěť zahynula a z domu zmizela.

VELIKONOČNÍ (Pašijový) TÝDEN

MODRÉ PONDĚLÍ - dle látky, která se ten den vyvěšuje v kostele

ŠEDIVÉ ÚTERÝ - hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny

ŠKAREDÁ STŘEDA - lidé se neměli mračit, jinak by se škaredili každou středu v roce. Je to den, kdy Jidáš zradil Krista.

ZELENÝ ČTVRTEK - čtvrtek před Velkým pátkem. Název je odvozen od zeleného mešního roucha, které se v tento den používá. Tento den by se měla jít zelená strava (špenát, kopřivy, zelí), aby byl člověk celý rok zdravý.

VELKÝ PÁTEK - v noci ze čtvrtka na pátek byl Ježíš vyslýchán, v pátek pak odsouzen ke smrti a ukřižován

BÍLÁ SOBOTA - den, kdy bylo Ježíšovo tělo sejmuto z kříže a uloženo do skalního hrobu. Chlapci naposledy hrkají.

NEDĚLE ZMRTVÝCHVSTÁNÍ (HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ) - Den vzkříšení Ježíše Krista. Jedí se velikonoční pokrmy - beránek, mazanec, chléb, vejce a víno, které měly připravit po dlouhém půstu tělo k tučnější stravě. Kdokoliv přišel do stavení, musel dostat kus posvěceného pokrmu.

ČERVENÉ PONDĚLÍ - pomlázka, mrskut, velikonoční hodování. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami z vrbového proutí zdobené stuhami. Chodit po pomlázce znamená "omladit". Nejlépe je počíhat si na děvčata brzy ráno a zastihnout je ještě v posteli. Za vymrskání dostávají od děvčat obarvená vařená vajíčka a ti starší jsou pohoštěni něčím ostřejším, nejlépe slivovicí.